Čaj s nápadníkem
Marjan Kamal
Marjan Kamal
Kniha o střetnutí dvou naprosto
rozdílných kultur, o touze po domově a lásce.
Kniha protkaná vůní šafránu a máty,
šťavnatými granátovými jablky a černým
Román jsem prvně zahlédla na veletrhu Svět knih, a už na první pohled mě zaujal svou krásnou, typicky letní obálkou. Jen tak zběžně jsem si přečetla anotaci, a protože mě zaujala, putoval se mnou domů. Na na databázi knih mě následně čekalo příjemné překvapení - a to jak vysoké má knížka hodnocení. Po otevření první stránky jsem neměla vůbec žádný problém se začíst a děj krásně polehoučku plynul. Ale teď o čem vlastně knížka je?
Čaj s nápadníkem vypráví příběh o íránské rodině, která z důvodu islámské revoluce byla donucena roku 1979 prchnout ze své domoviny - Teheránu. A kam? Kam jinam než do Spojených států, kde musela začít téměř z ničeho a postupně se probojovat k lepším zítřkům.
Jedním z členů rodiny a dá se říci, že hlavní hrdinkou této knihy je Mína, které onoho roku, kdy z Teheránu prchali, bylo pouhých deset let. O několik let později, přesněji v roce 1996 - již o patnáct let starší - studuje ekonomku, ale tak nějak si nedokáže samu sebe představit za pár let jako horlivou pracovnici na Wall Street. Dřímá v ní totiž duše umělkyně - duše malířky, kterou však v sobě uzamkla a nehodlá ji jen tak pustit ven. S rodinou se přeci jen nachází v "cizí zemi", tak se musí nějak prosadit a zrovna umění - to by jí lepší život pravděpodobně nezajistilo.
Její matka, druhá hlavní postava této knihy, Darja, se ani zdaleka netají svou láskou k číslicím a všemu, co k nim patří (to bych si asi s Darjou v tomto ohledu moc nerozuměla) a pomocí matematiky, konkrétně pomocí statistiky, si vede seznamy všech potencionálních, samozřejmě původně Íránských, nápadníků pro svou jedinou dceru - Mínu. A tak Darja pravidelně staví na čaj a zve vhodné kandidáty pro svou dceru. Přestože je Darja v matematice skoropřebornicí, stále nenachází dle svých statistik Pana Dokonalého, proto se nemůžeme divit, že to Mínu začíná čím dál tím více obtěžovat.
Dívka začala listovat v Mínině pasu a pak se zeptala: "Kdy jste odjela z Íránu?"
"Před patnácti lety. S rodiči a bratry jsme odjeli do Ameriky, do New Yorku. Byla tehdy zima..." Darja jí sice řekla, aby odpovídal a krátce a k věci, ale Mína si nemohla pomoct a začala blábolit."Máte také americká pas?" zeptala se dívka, čímž přerušila Mínin monolog.Mína se v půli věty zarazila a odpověděla: "Bale, Ano." Jakmile to dořekla, hned ji napadlo, že tohle říkat neměla. Írán dvojí občanství neuznával.(str. 188)
Přestože žije Mína v Americe téměř patnáct let, pořád v sobě cítí kořeny svého pravého původu a s americkým občanstvím se zcela neztotožnila. Ráda by se podívala, byť jen na chvilinku, domů, do Teheránu, kde by se pokusila najít samu sebe. Jednou dorazí domů s takovým návrhem a očekává nejhorší. Že jí tento šílený nápad rodiče nepovolí. K jejímu překvapení ji Darja v nápadu podpoří a spolu se do Teheránu za vším, co jako rodina opustili, na čas navrátí. Možná že tam, v Teheránu, jim přeci jen něco zůstalo a možná že právě tam čeká na Mínu ten „pravý“.
Celý román mě opravdu mile překvapil. Jelikož jsem nevěděla, co mám od autorky čekat, nechala jsem se pouze vést, a musím upřímně říct, že se mi cesta, kterou se autorka vydala, moc líbila. Obě dvě hlavní hrdinky mi byly sympatické. Chápu Míniny pohnutky k tomu někam patřit a najít si své místo v celém světě. A rozumím chování Darji, která jako každá matka chce pro své děti právě to nejlepší, což se ne každému líbí a někdy to až obtěžuje.
Musím zmínit, že bylo velice zajímavé sledovat osud íránské rodiny, která tak pevně drží pospolu v takových časech, jako byla revoluce a její nemalé následky. Co všechno se díky tomu muselo změnit a v neposlední řadě, co všechno se muselo obětovat? Líbilo se mi, že kniha není protkaná jen revolucí a emigrací, ale že je tam prostor na lásku a velký důraz na rodinné vazby. Takže opravdu super počteníčko. Navíc, abych se přiznala, nic extra o Blízkém východě nevím, proto se mi líbilo, že je v knize popsaná i část, pro mě dosud nepoznané, íránské kultury.
Musím zmínit, že bylo velice zajímavé sledovat osud íránské rodiny, která tak pevně drží pospolu v takových časech, jako byla revoluce a její nemalé následky. Co všechno se díky tomu muselo změnit a v neposlední řadě, co všechno se muselo obětovat? Líbilo se mi, že kniha není protkaná jen revolucí a emigrací, ale že je tam prostor na lásku a velký důraz na rodinné vazby. Takže opravdu super počteníčko. Navíc, abych se přiznala, nic extra o Blízkém východě nevím, proto se mi líbilo, že je v knize popsaná i část, pro mě dosud nepoznané, íránské kultury.
Tento román je první knihou o Blízkém východě, kterou jsem četla a pravděpodobně nebude ani poslední. Čaj s nápadníkem rozhodně všemi deseti doporučuji!
Čaj s nápadníkem
Autor: Marjan Kamali
Originální název: Together Tea
Nakladatelství: Ikar (ČR)
Rok vydání: 2014; originál: 2013
Překlad: Lara Baltasová
Počet stran: 296
Moje hodnocení 5/5
Žádné komentáře:
Okomentovat