Zdravím všechny knihomoly!
Dnes tu jsem s knihou, kterou mám v hledáčku poměrně delší dobu a ze které mám opravu obrovskou radost. Román s názvem Zlodějka knih, který za tak krátkou dobu už přečetlo poměrně dost lidí a navíc si ho hrozně pochvalovalo, jsem takříkajíc ukořistila čirou náhodou v antikvariátu. Zprvu jsem se bála, protože dle stavu měl román obsahovat na titulní stránce vepsané věnování a já se obávala, jak bude vypadat, nebo spíš - jak bude napsané. (Řídím se heslem - lepší očekávat méně a být příjemně překvapen, než...no, však to znáte.)
Knižní anotace:
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce.
Když jsem dorazila do antikvariátu, držela rozevřenou knihu v ruce a četla to krásné věnování, věděla jsem, že je moje, ještě než jsem ji vůbec zaplatila. Citát, který je obsažený ve věnování mě doslova zasáhl. Přeci jen - každý máme starosti, ale občas je jich krapánek víc a někdy je zkrátka lepším řešením, hodit vše prostě za hlavu a vypnout. (Alespoň dočasně.)
Také mám u knížek ráda, když vidím, že doopravdy žijí a tato je toho krásným příkladem, přestože je tak mlaďounká.
(nechtěla jsem zveřejňovat jméno vnučky)
Co mi ale vrtá hlavou... Jak se kniha dostala do antikvariátu? No, někdo ji tam hold musel přinést, ale proč? Určitě, antikvariáty jsou fabriky na knihy z druhé ruky a je jasné, že stále jen a jen přibývají. Proč se ale takováto nově vydaná, absolutně nezničená kniha, s krásným věnováním dostala příliš brzy do antiku? (Doufám, že se původnímu majiteli knihy nic nestalo.)
Ale odpověď zná pouze ten, kdo ji tam zanesl...
Také si (jako já) občas něco sem tam ulovíte v antikvariátech? Jestli ano, určitě mi napište svůj úlovek, který Vám udělal největší radost!
Také si (jako já) občas něco sem tam ulovíte v antikvariátech? Jestli ano, určitě mi napište svůj úlovek, který Vám udělal největší radost!
Krásný úlovek, věnování je neskutečně jímavé... Také doufám, že se původnímu majiteli nic nestalo. Bude mi to vrtat hlavou, až knihu někde uvidím, jistě si vzpomenu. Přeji Ti příjemné čtení, ať se kniha líbí :)
OdpovědětVymazatDěkuji za přání! Doufám, že se ke knížce co nejdříve dostanu, protože se mi ty úlovky začínají trošku kupit :)
Vymazat