Věrohodný postapokalyptický román

10:22

Ztracená

Autor: Adam Nevill

Originální název: Lost Girl
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2016; originál: 2015
Překlad: Filip Samec

Počet stran: 344

Jako na houpačce. Tak by se dal definovat nejen příběh, ale především styl vyprávění (v našich končinách dosud neznámého) autora Adama Nevilla. Ale nenechte se vyvést z omylu – tento téměř padesátiletý Brit původem z Birminghamu má za sebou několik hororových novel a ještě více menších příběhů. A právě jeho předchozí tvorba se na Ztracené zásadně projevuje.

Ačkoliv je Ztracená nejčastěji popisována jako sci-fi a fantasy, s chutí bych ji zařadila do sekce thriller, ale když nad tím tak přemýšlím, možná bych ji (s jistou nadsázkou) zařadila i do hororu. Právě temná vize světa po roce 2050 hraje v celé knize prim. V důsledku masivního globální oteplování se národní státy pomalu hroutí, lidé z okolí rovníku se přesouvají čím dál tím více na sever, a země, které se stávají cílovými destinacemi, doslova praskají ve švech. Bezpečnostní složky už dávno přestaly fungovat, ale na rovinu, když vaše rodina poslední léta nejedla nic jiného než syntetickou břečku a když kolem vašeho domu prochází statisíce uprchlíků, nemůže se vám nikdo divit, že máte trochu jiné starosti.

Tradiční zločiny ustoupily do pozadí díky přívalům výše zmíněných uprchlíků, a tam, kde zbytky policistů a armády zasahují, jsou zpravidla různá ghetta zločineckých organizací. Právě v takovéto době se noříme do příběhu nejmenovaného otce, který svou chvilkovou nepozorností dopustil, že mu neznámí návštěvníci na jeho pozemku unesli vlastní dceru. Ale místo toho, aby se bezejmenný zhroutil, rozhodl se, že se nevzdá, a svou holčičku stůj co stůj najde. To byl rok 2051.

Ale po dlouhé dva roky se mu nedaří nalézt jedinou stopu. Místní úřady po chvilkovém zájmu ztratily jakoukoliv motivaci a chuť s případem hnout, neboť holčička je jen další z mnoha a stopy prakticky neexistují. Otec se však pokouší zmobilizovat okolí, ale po dvou letech pátrání v nalezení holčičky věří jen on a jeho manželka. A Scarlett Johansson. Ano, ta Scarlett Johansson, kterou známe i v roce 2016. Přesto se nejedná o jednu a tatáž osobu, nýbrž o neznámou informátorku (pravděpodobně příslušnici nějakého zvláštního oddělení úřadů, která nesouhlasí s nezájmem nadřízených). Tato Scarlett Johansson vybavila našeho muže důležitými informacemi. Informacemi a aerosolovitým sprejem, který vyslýchaným způsobuje neuvěřitelná muka.

Ano, vyslýchaným. Scarlett dává nezlomnému otci postupně tipy na různé – byť třeba i bývalé – pedofily, kteří by mohli skrývat nějaká tajemství nebo rovnou malinkatou holčičku. Od menších ryb se milující táta a manžel dostává až k větším a především nevypočitatelnějším grázlům, čímž musí přehodnotit své prostředky a situace se mu začne vymykat z rukou. Krve v celé knize není zrovna málo, ale jak se říká – na hrubý pytel hrubá záplata.

Robertovy žluté oči žadonily. I přes svoje horečné těkání mohly číst ve vetřelci změnu: „Obávám se, že ti nemohu pomoct. Kdybych něco věděl, těžko bych si to nechal pro sebe. Únosy nikdy nebyly… Nikdy bych neunesl něčí… Nikdy bych… Co děláš?“
Robert se snažil otočit hlavu, aby zjistil, proč se otec přemístil za jeho křeslo. Dokonce se pokusil vstát.
Otec řekl: „Sedět.“ Ten hlas nepatřil jemu, ale jinému člověku. (str. 32)

Autor knihy Adam Nevill sice vyrůstal na Novém Zélandu, ale ve Ztracené se naplno ukazuje jeho vztah k britským ostrovům. Kniha často popisuje, kam zrovna její hlavní hrdina míří nebo kde se nachází. Vcelku vzato popisné pasáže čehokoliv tvoří významnou část knihy. Autor sice nešetří barvitými spojeními, ale jeho košaté obraty se vyskytují možná až moc často. Nevill se v minulosti živil jako editor, tudíž oplývá širokou slovní zásobou, kterou naplno využívá i ve Ztracené, ale v praxi to pak vypadá jako na horské dráze – jednou sledujete akční pasáž a skoro ani nedýcháte, jindy se pročítáte několikastránkovým popisem dané scény.

Zpočátku je tento prvek poměrně vítaný a navozuje těžko specifikovatelný pocit prázdnoty a opuštěnosti světa, stejně tak jako pocit bezradnosti obyčejných lidí. Děsivé výjevy, které za sebou zanechává gang zvaný Králové a který ve vás vyvolává až nepříjemné pocity, jsou skvěle a především detailně popsané. Časem ale autora snadno prokouknete a čtení podobných výjevů sklouzává do rutiny. A to považuji za největší slabinu celé knihy.

Ploché černé pozadí ve středu plátna ustupovalo postavě: namalované mrtvole. Nahé a usmívající se, její žebra vystupovala ze zelenavé břečky, která zbyla z její kůže a břicho měla vyhrnuté. Tenké ruce měla zvednuté a v každé držela něco, co mohlo být růžové zbarvené ovoce.
Otec přimhouřil oči a přiblížil se. U šedivých prsů té kostlivé figury se houpaly děti bez života, kojenci. Tři další se kroutily jako červy mezi nohama mrtvé postavy. Děti zvedaly unavené bílé oči jako příšerní cherubové, bledí a nafouklí. Pod dětmi stála na malém svitku slova: Nihil. Nemo. (str. 53)

Co se týče postav, kromě Rudého Otce a Scarlett se jich ve Ztracené příliš neobjevuje. Samozřejmě nesmíme zapomenout na neustále vzpomínanou unesenou dceru, ale například manželka hraje druhé housle. Místy jsem měla pocit, že zaujatost a upjatost ke vlastní dceři posouvá manželku na třetí kolej i u samotného manžela, a ten na ní tak trochu nedbá. Na druhou stranu, do role otce, který přijde o svou dceru v tak rozvráceném světě, se můžeme jen těžko vcítit a jen těžko můžeme odtušit, jak by se kdokoliv z nás mohl chovat.

Adam Nevill nastínil zajímavou budoucnost, která není příliš vzdálená a která se zdá být dokonce i dostatečně uvěřitelná, a právě proto je tak děsivá. Problémy globálního oteplování a s ním související migrace celých národů do studenějších, zabezpečenějších a vyspělejších krajin, může být do několika let krutou realitou. Můžeme předpokládat, že právě v takových dobách se reálná moc opravdu přesouvá k organizovaným zločincům, kteří tahají za nitky ve všech kruzích. Ne jinak tomu je i ve Ztracené.

Moje hodnocení 4/5

Za poskytnutí tohoto recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega. Více informací o knize se můžete dočíst zde a zakoupit ji můžete zde.