Teď prostě "jen" nemůžu spát.

Jsem tělem, které se pokouší usnout, 

a zároveň jsem vědomím, 

které chce setrvat ve stavu bdělosti.

(6)

Spánek

Haruki Murakami

ilustrace: Kat Menschik

Hlavní hrdinkou Spánku je obyčejná žena v domácnosti. Manželka a matka v jedné osobě, jejíž život je den za dnem naprosto stejný. Žádná maličkost nenaruší jak manželství tak výchovu dítěte, a proto se den za dnem neustále opakuje ve stejném znění. 

Jen mě to vždycky překvapí. Totiž to, že nesvedu rozeznat včerejšek od předvčerejška. Že jsem součástí takového života, že jsem jím pohlcena. Že moje vlastní šlépěje rozfouká v okamžení vítr, aniž bych měla kdy je vůbec rozpoznat. (19)

Jednou, když byla hlavní hrdinka mladá, se jí stala příhoda, kterou by jí nikdo neuvěřil. Celý jeden měsíc nemohla spát, přesto si pro ni po nedlouhé době spánek přišel a ona pak spala snad více než dvacet sedm hodin v kuse a nikdo ji probudit nemohl. To se ale stalo ještě když studovala. A tomu je už delší doba. 

Po několika letech, jednoho dalšího obyčejného dne se jí však zdá zvláštní sen - ba, troufám si tvrdit, noční můra, která ji vyděsí. Sen natolik zvláštní, až se jí jevil jako živý a právě od probuzení z tohoto snu nemůže znovu a dlouhodobě usnout. Přesto je tentokrát její bdělost v čemsi jiná - a to v tom, že nepociťuje žádnou únavu a řád světa a chod času pro ní naprosto mění význam. 

Po tak dlouhé době od prvního čtení jsem si teď znovu uvědomila, že si z obsahu té knihy skoro vůbec nic nepamatuju. Na většinu z postav a jevů jsem si vůbec nevzpomínala. Měla jsem dokonce dojem, že snad musím číst úplně jinou knihu Připadalo mi to zvláštní. Když jsem ten román četla tenkrát, docela určitě mě dojal, nakonec mi z něj ale v hlavě nezůstalo vůbec nic. Vzpomínky na citové rozechvění a vytržení, které jsem tehdy určitě musela zažívat se mi do jedné vykouřily beze stopy z mysli, ani jsem nevěděla jak. (39) Nač pak ale byla celá ta ohromná spousta času, kterou jsem tenkrát strávila čtením? (39)

Novela Spánek je již mou třetí knihou od tohoto známého japonského autora. Jako první jsem od něj četla román Sputnik, má láska, který mě doslova okouzlil svou (pro mě do té doby) netypickou melancholickou, tajemnou a poetickou atmosférou a který byl následovaný velice známým románem Norské dřevo. Obě knihy si mě získaly (Sputnik víc) a začala jsem Murakamiho knihy sbírat.

Při čtení Spánku jsem měla pocit, že se zmítám na vlnách snu a s každou další stránkou do tohoto snu upadám. Jako kdybych celý děj prožívala hrdinčinýma očima, a přesto se na ni dívala shůry. Celá novela je vyprávěná z pohledu oné manželky, u které se (jen tak mimochodem) za celou dobu nedozvíte jméno - a to samé platí i u jejího manžela i dítěte. Monotónnost vyprávění jejího života přinášela velice zajímavé filosofické úvahy a já si tak v knize několik odstavců, řádků a myšlenek musela označit. Kniha nabízí mnoho otázek a ještě víc jich zůstává nezodpovězených a čtenář je tak donucen sám nad protagonistčinými otázkami uvažovat.

Nedokázala jsem si vzpomenout, po jaké době se má přesně projevovat to šílenství. Tři nebo čtyři dny, tak nějak to bylo, ne? (52)

Novela je opravdu kraťoučká a člověku mnoho času ke čtení nezabere. Tvoří ji pouhých 80 stránek a z toho několik celostránkových ilustrací, o které se postarala výtvarná umělkyně Kat Menschik. Všechny ilustrace dokreslují celému dílu tajemný a snový nádech a troufám si tvrdit, že některé z nich na mě působily dokonce až znepokojujícím či strašidelným dojmem (myšleno v dobrém slova smyslu). 

Spánek, jakožto novelu jednoho z nejvýznamnějších japonských spisovatelů, rozhodně všem doporučuji. Byť se neřadí mezi díla, ze kterých člověk padne na zem s údivem, tak za přečtení určitě stojí. Času vám moc nezabere, nabídne mnoho zajímavých úvah a do toho všeho vás vtáhnou čarovně-snové ilustrace.

                                                      

Spánek

Originální název: Nemuri / 眠り

Nakladatelství: Odeon

Rok vydání: 2013
Překlad: Tomáš Jurkovič
Ilustrátor: Kat Menschik
Počet stran: 80

                                                      

Četli jste Spánek nebo nějakou jinou knihu od tohoto známého autora?

A jak se vám líbila?