Jak jste si určitě všimli - a že nevšimnout si by byl zázrak - začátek října byl ve znamení Humbooku aneb knihomolské akce, kterou si nenechali ujít čtenáři young adult knih. Nakonec ani mě nenechala říjnová akce chladnou a na druhý ročník jsem se vypravila.
Oproti loňskému roku, kdy se Humbook konal v sále Elektra, se letošní Humbook přesunul do MeetFactory s o něco většími prostory. Na Humbook jsem měla v plánu vyrazit již na otevíračku, ale málem mi nebylo přáno. Jak u mě bývá zvykem, téměř před nosem mi ujel autobus. A protože byl víkend a s ním spojený víkendový (a hodně omezený) jízdní provoz, s přítelem jsme zvolili alternativu, za níž jsme nakonec byli více než vděční. Strýček Google nám poradil, že se v ulici, kde se Humbook konal, dá parkovat, a tak jsme vyrazili (nanejvýš pohodlně a jako snobi) autem.
Díky autu jsme stihli dorazit ještě před samotným začátkem, a tak jsme si postáli pár minutek ve frontě, jež se s každou minutou víc a víc prodlužovala. Čekání však uteklo rychle a my se ocitli uvnitř MeetFactory. Sotva jsme se stačili rozkoukat a vytvořit první fotku, místnosti se zaplnily a prodírali jsme se davy. Jak jste se jistě doslechli, ani letos zde nechyběl stánek s knihami, k němuž již od samého začátku mířilo obrovské množství lidí, kteří chtěli využít speciální veletržní slevu a zakoupit si Humbook merch. Takto to vypadalo minutu po otevření.
Naproti hlavnímu vchodu nechyběl ani stánek Presco Group, kde jste mohli naleznout krásné kalendáře, tašky, diáře a sešity v různých velikostech, barvách a provedeních. Sama jsem si od nich před časem pořídila malý notes s motivem Malého prince, který, jak jste si určitě všimli, používám na kreslení.
Oproti loňskému roku se v roce letošním pro návštěvníky Humbooku připravila speciální Humbook dílna, kde jste si mohli vybarvit, vymalovat či jinak zkrášlit záložky. Záložek bylo několik druhů a jedna hezčí než druhá. A tak nebylo divu, že stůl, který byl v dílně připravený, byl ihned celý obsazený. Aby také ne, když na veletrhu bylo údajně nějakých tisíc lidí a kolem stolu zhruba dvacet míst. O záložky byl natolik enormní zájem, že byly za hodinku pryč. A je to ohromná škoda, protože vymalovat si svou záložku a mít tak další vzpomínku na akci byl naprosto výborný nápad!
Odpoledne se v dílně konala výroba svíček, o které byl také velký zájem. Pokud jsem dobře slyšela, výroba jedné svíčky trvala nějakých 30 minut. Jak říkám, škoda, že byla kapacita omezená, protože nápad se záložkami a svíčkami, byl výtečný.
Od letošních zahraničních autorek, tedy od Joelle Charbonneau, Anity G. Howard a Jenny Han, jsem nic nečetla, proto pro mne nebyly takovým lákadlem jako loňští autoři, přesto jsem si jejich besedy ráda vyslechla. Jenny Han o svých knihách mluvila moc pěkně, až jsem měla chuť si nějakou pořídit domů. Přesto (a ano, musím se pochválit) jsem si nic nekoupila, neb mám doma spoooustu knižních sérií, které čekají na přečtení nějakou tu dobu a další sérií bych akorát tak přilévala olej do ohně. *Hrdé poplácání po rameni*
Přestože jsem sérii od Jenny odolala, tak mě náš český autor Martin Bečan, který na veletrhu přestavoval svou novinku s názvem Kaziměsti, na svůj debut nalákal tolik, že jsem si knihu koupit chtěla. A nebýt vele - ale opravdu veledlouhé fronty v knižním stánku, knížku bych si ihned pořídila a nechala podepsat. Pokud jste o Kaziměstech neslyšeli, určitě se podívejte na anotaci, zda by vás také nezaujala.
A konečně. Ladislav Zibura byl pro mne letos největším lákadlem a člověkem, na nějž jsem se těšila ze všech nejvíc. Po přečtení jeho knihy jsem si říkala, že to bude určitě vtipný, sympatický a milý člověk ... a teda páni! V sále dokázal všechny pobavit a rozesmát. A nejenže byl vtipný, ale snažil se mezi nás dostat i nějaká ta moudra, která člověk získá s postupem věku a s nabytím zkušeností. Zkrátka mé očekávání naprosto splnil, a pokud jste od něj nic nečetli, rozhodně vám jeho knížky doporučuji!
A co se samotného prostoru týče, protože jak všichni víme - v předešlém roce jsme my všichni, kteří jsme trávili čas v hlavním sále na přednáškách, skoro omdlévali z nedostatku čerstvého vzduchu (ale co by člověk pro Rutu Sepetys a Christophera Paoliniho neudělal, že?), tak letošní Humbook si výrazně polepšil a v přednáškovém sále bylo velice příjemně a člověk by tam s přehledem vydržel celý den. Humbook dílna s druhým přednáškovým sálem by si přesto zasloužily o krapet větší prostor, protože zájem o přednášky i dílnu byl vskutku obrovský.
Závěrečný A-Z Book Tag v hlavním sále, který byl taktéž letošní novinkou, byl příjemným a především vtipným zakončením besed se zahraničními autorkami a vlastně zakončením celého knihomolského dne. Autorky si mezi sebou předávaly mikrofon, aby odpovídaly na položené otázky na základě písmen v abecedě (doufám, že víte, co mám na mysli!). Neodpustím si připomínku k některým posluchačům této besedy, kteří se zhruba v půlce začali zvedat ze svých míst a spěchali na druhý konec budovy si stoupnout do řady na jejich autogramiádu začínající až za půl hodiny. Všechny zahraniční autorky tak najednou mluvily k poloprázdné místnosti a dokonce se samy divily, co se děje a že do autogramiády máme ještě spoustu času. Přišlo mi to vůči nim strašně neslušné a vážně jsem se za ostatní styděla.
Věřím, že s každým rokem se Humbook víc a víc vychytá a že se stane takovou pravidelnou akcí, jako je například Svět knihy, který si nenechá ujít žádný knihomol či knižní nadšenec. A už teď jsem zvědavá, které autory si pro nás organizátoři připraví na v pořadí třetí ročník Humbook festivalu.
A jak jste si vy užili Humbook?
Já se zúčastnila úplně poprvé nějaké knižní akci a byla jsem hodně nadšená :-) Nejvíce mě potěšili besedy s autory, myslím, že jsem byla skoro na všech kromě autorky šepotání, ale jinak mě všechny autorky/autoři uchvátili. Od Joelle jsem doposud nic nečetla, i když mám knihy doma... ale ten její projev mě tak nalákal na všechny její knihy, že jen co dočtu poslední recenzní výtisk, hned se pustím do univerzity vyjímečných! :)
OdpovědětVymazatKnihu jsem si tam nekoupila žádnou, ale naopak jsem doma hned využila slevy co jsme dostali a nakoupila si u albatrosu dvě knihy. První díl od Zibury a pak Polibek v New Yorku, který si chci nechat na období vánoc a pak si jej přečíst:)
Jsem ráda, že se ti letošní Humbook líbíl! :) Sama jsem se ze všeho nejvíc těšila právě na besedy s autory a hned po nich jsem byla zvědavá na novinku v podobě Humbook dílny No a jak jsem psala, už teď jsem zvědavá, kteří autoři na nás budou čekat příští rok :)
VymazatNa začátek, fronta hned u vstupu dloooouhá! A ještě v tom počasí :D Ale nakonec se to tak netáhlo, byla jsem tam s kamarádkou (kterou jsem znala jen přes blog a teprve na Humbooku jsme se potkaly prvně osobně) a taky jsem pak propůjčila svůj deštník dvěma slečnám v řadě před sebou (a jedna z nich mi večer psala na insta a moc mi děkovala, že ji to moc potěšilo a mě to taky udělalo velikou radost, že mě našla a poděkovala mi skrz insta)
OdpovědětVymazatPak tedy VIP balíček, který mě dá se říct zklamal. Čekala jsem od toho víc, ale i přesto jsem byla nakonec spokojená :) ale myslím, že příští rok si vystačím s obyčejným lístkem.
Já jsem byla strašný vyvrhel, jelikož jsem ze všech autorů, kteří tam byli četla jen Ziburu a ani toho HP, který tam měl 20 ti leté výročí jsem v životě do ruky nevzala :D Tak jsem uvažovala, co tam celou dobu budu dělat a rozhodla jsem se, že si udělám teda záložku i svíčku, jenomže u stolu bylo obsazeno a když jsem tam přišla později už nebyla ani jedna záložka a mě trochu zamrzelo, že spousta lidí si udělala hned několik záložek, místo toho, aby byli trochu ohleduplní k ostatním a vzali si jen jednu, aby to vyšlo na co nejvíc lidí. Tak jsem se postavila do fronty na tetování, než bude další beseda, jenže fronta se vůbec nehýbala a tak jsem vytáhla svůj Humbook guide a začala sbírat podpisy. Takhle jsem tu frontu stála 3x a vždycky jsem nakonec jen posbírala podpisy a odešla. Až po čtvrté jsem to konečně vystála. A to se zrovna vedle dělali svíčky, kterou jsem taky chtěla, jenomže když jsem tam čekala, tak se to zpozdilo a pak někdo říkal, že se to nakonec ruší, tak jsem šla tuším na besedu s Joelle, která byla skvělá a já, i když jsem autorku ani neznala (jako znala, ale nic jsem od ní nečetla) tak ve mně zanechala hluboký dojem a já si prostě musím přečíst od ní všechno, jelikož je naprosto úžasná!! No a pak když jsem šla do té dílny tak koukám, svíčky už dělají, místo už není. Tak zase nic T__T No ale ve frontě jsem se seznámila se dvěma holčinami ^^ se kterýma jsem se pak i vyfotila na Instagrafu.
Co se týče výběru knih, tak to mě taky zklamalo, chtěla jsem si koupit určité knihy a prostě tam nebyly. Takže jsem z toho taky byla smutná. Koupila jsem si jenom 40 dní pěšky do Jeruzaléma a než byla beseda se Ziburou, tak jsem mezitím sbírala další podpisy a dokonce jsem si nechala podepsat i od dvou pánů, z nichž jeden byl generální ředitel (který mi napsal věnování) a ten druhý byl taky nějak vysoko postavený, to jsem ale zjistila až později :D a nakonec jsem ještě Ziburu odchytla před besedou a podstrčila mu koupenou knihu k podpisu, ale nenapsal mi žádné věnování, protože už se plně věnoval panu generálnímu, tak jsem mu podstrčila ještě ten guide, abych ho měla i v něm :D
Jeho beseda byla skvělá! A já hned po podpisu druhé knihy, kterou jsem měla z domu šla na tramvaj. Btw říkala jsem mu, že Budhisty jsme četly společně s babičkou a že se ji kniha moc líbila a tak místo, aby věnoval knihu mně, napsal věnování mojí babičce … tak doufám, že třeba v té třetí knize pak jednou budu mít věnování pro mě :DD
A ještě se mi nakonec podařilo konečně najít Míšu a vyzvednout si od ní plecháček radši-knihu.
Fuuha, byl to skvělý zážitek a já se těším na další rok. ^^