Bylo mi dvacet. Vlastně mám zrovna dneska narozeniny.
21:09
„Přání?“
vypravila ze sebe slabým hláskem.
„Co byste zkrátka ráda, aby se stalo.
Něco po čem toužíte, slečno.“
(str. 40)
Birthday Girl
Haruki Murakami
ilustrace: Kat Menschik
Haruki Murakami je všeobecně známé jméno, které patří japonskému spisovateli, jenž má na svém kontě už mnoho románů. A nejen těch. Kromě nich (kterých u nás vyšel hojný počet) svůj repertoár neustále rozšiřuje i o ilustrované povídky. Ty u nás vyšly už čtyři a jednou z těchto ilustrovaných povídek je novinka v podobě Birthday Girl.
Jak už samotný název povídky napovídá, celých 64 stran se nese v duchu narozenin. Datum 17. listopad je totiž dnem narození hlavní hrdinky (říkejme jí tak), které je čerstvých dvacet let a která je vlivem neblahých okolností nucena strávit tento výjimečný a speciální den v práci. Roznášet a servírovat jídlo v poměrně známé italské restauraci, usmívat se na lidi okolo sebe a tvářit se, že je to kdejaký obyčejný den. To bylo jejím úkolem. Přesto se toho dne něco speciálního událo.
Starý pán chvilku zálibně pozoroval večeři vyrovnanou na stole, pak se vzpamatoval a odpověděl jí. „Ano, ano, jistě. Nechám vám to na chodbě. Naložené na vozíku. Za hodinu. Pokud je to vaše přání.“Ano, je to mé přání, pro tuto chvíli ano, pomyslela si v duchu. „Mohu pro vás udělat ještě něco dalšího?“ (str. 30, 31)
Po několika letech hlavní hrdinka prostřednictvím rozhovoru vzpomíná na svůj velký den. Na den, kdy se jednou jedinkrát a s velkou náhodou setkala s majitelem tehdejší italské restaurace. Prazvláštním staříkem, který, jak už to u Murakamiho románů bývá, oplýval oním tajemnem a mystičnem, jenž je u jeho románů i povídek natolik typickým prvkem. Starší muž ji vybídl, aby si cokoliv přála. Naprosto cokoliv a že jí její přání vyplní. Krása. Láska. Úspěch. Cokoliv. Nezáleží, jaké přání to bude, ale už nikdy ho nebude moci vzít zpět. To měla mít tehdy na paměti.
Birthday Girl je vskutku krátkou povídkou, v níž autor opět dokazuje, že to se slovy skutečně umí a že i v několika málo slovech dokáže zanechat typické prvky své tvorby. Tajemný postarší muž, jakoby působil dojmem z jiného světa, a naprosto obyčejná a se svou situací smířená dívka či mladá žena. Lidé, o kterých si však samotní čtenáři musí mnohé domyslet. A do toho pro někoho nenápadně a pro někoho hned na první pohled ukryté poselství o každém člověku, které je, dle mého názoru, takovým nosným bodem v celé Murakamiho povídce.
Přestože Birthday Girl čítá celkem 80 stránek, od strany 64 se četba nese v duchu autorova doslovu s názvem Moje narozeniny, Tvoje narozeniny. V něm nás Haruki Murakami nechává nahlédnout pod pokličku svého života a poukazuje, co vlastně pro něj narozeniny znamenají. V doslovu nám zajímavým způsobem nastiňuje svůj vztah s dlouhodobým oblíbeným spisovatelem. Takže pokud se o autora zajímáte i po jeho osobní stránce a nejen hltáte jeho tvorbu, doslov zcela jistě velmi oceníte.
„Všechno nejlepší k narozeninám,“ pravil poté. „Ať prožijete plodný a bohatý život, slečno. Ať vám do něj nic nevrhne černý stín.“ ...
... „Dvacáté narozeniny jsou jenom jednou za život. Jde o zásadní, ničím nenahraditelnou událost, slečno.“ (str.36)
A samozřejmě nesmím opomenout autorovu spolupráci s německou ilustrátorkou Kat Menschik, která stejným způsobem, jako předešlé tři povídky, ilustrovala i tuto čtvrtou. Každá se nese v duchu odstínů jedné barvy a Birthday Girl byly věnovány odstíny červené. Všechny ilustrace bravurně dokreslují náladu celé knihy a podtrhují pocit, který ve vás její čtení zanechává.
Birthday Girl ve mně zanechala téměř na knop stejné pocity, jako ve mně zanechala autorova povídka Spánek, kterou rozhodně všem doporučuji. Samotná povídka i autorův doslov jsou čtivé a budete je mít přečtené za jeden večer. Pokud však hledáte propracovanější charaktery, které naleznete v jeho románech, po dočtení Birthday Girl se poohlédněte po nich!
Birthday Girl
Autor: Haruki Murakami
Ilustrace: Kat Menschik
Ilustrace: Kat Menschik
Originální název: Básudei-gáru a Boku no tandžóbi, anata no tandžóbi
Nakladatelství: Odeon
Rok vydání: 2017; originál: 1991
Překlad: Tomáš Jurkovič
Počet stran: 80
6 komentářů
Pěkná recenze, o knize jsem slyšela, ale nějak mě zatím nezaujala, stejně tak jako ostatní autorovi kihy. Ale možná se k nim časem dopracuju. :))
OdpovědětVymazatMockrát děkuju za pochvalu! :) Murakami je můj oblíbenec, takže ho nemohu nedoporučit :)
VymazatNemyslím, že by to byl můj šálek kávy, ale rozhodně je to parádní recenze .)
OdpovědětVymazatDěkuji! ♥ Vždycky mě potěšíš! :)
VymazatNevím proč, ale Murakami mě vůbec neláká, i když jeho knihy mají dobré hodnocení a i pěkné recenze. :D
OdpovědětVymazatZnovu děkuju za pochvalu! Moc si jí vážím! :) A když tě neláká, nevadí, třeba na něj přijde řada časem. :)
Vymazat