Když je povolání pro vás poslání

Jen jsem vám chtěla povědět, 
že každé dítě se rodí krásné.

Zoškliví se teprve tím, 
co do něj projektujeme.
(str. 20)

Velké maličkosti

Jodi Picoultová

Americká spisovatelka Jodi Picoultová je známá téměř po celém světě. Ve svých románech se většinou zaobírá vážnými tématy, těžkými životními situacemi jako například v knize Je to i můj život, již zasvětila leukémii, rodinným vztahům a soudnímu procesu. Anebo román Vypravěčka zasvěcený druhé světové válce a holokaustu, román, který nejen u nás sklízí jenom samé skvělé ohlasy. A právě teď máme možnost se těšit z její novinky Velké maličkosti, do niž opět vtiskla vážné téma. Rasismus. 

Ve Velkých maličkostech se seznamujeme s Ruth, vdovou, matkou náctiletého kluka a hlavně se zdravotní sestrou, jež téměř před dvaceti lety složila přísahu Florence Nightingalové. Od toho okamžiku zasvětila svůj život jediné nemocnici a jejímu porodnímu oddělení jako zdravotní sestra. Svědomitý, důsledný a hlavně pečlivý zaměstnanec, který za celou svou kariéru jedinkrát nechyboval. Nebojím se tvrdit, že takovou sestřičku by si v porodnici přála každá budoucí maminka. 

Přesto jeden den, jedna nastávající maminka s jejím manželem změní vše, v čem byla Ruth tak dobrá. Vše započne tehdy, když Turk, čerstvý otec, nařídí, aby dala okamžitě ruce pryč z jejich právě narozeného syna. Důvod? Ruth je černá. A on fašista. 

Když vyprávím tuhle historku, každý předpokládá, že tím zázrakem, co se v ten den sněžné bouře udál, bylo zrození dítěte. Ano, to bylo úžasné. Já se ale toho dne stala svědkem ještě většího zázraku. Jak mě Christina držela za ruku a máma zase držela ruku slečny Miny, nastal okamžik - jeden úder srdce, jeden nádech -, kdy se veškeré rozdíly ve vzdělání a majetku a barvě pleti rozplynuly jako fata morgana. Všechny jsme si byly rovny a jedna žena pomáhala druhé. (str. 13)

Kvůli nešťastné události, a totiž smrti novorozence fašistických rodičů, padne na Ruth obvinění z vraždy. Z úmyslného usmrcení. A tak je Ruth předvolána před soud. Ale tam je celý příběh teprve na začátku.

V románu se prolínají různé úhly pohledů prostřednictvím třech různých postav. Samozřejmě, že první postavou je černoška Ruth, u níž si již od prvního okamžiku budete jisti, na čem jste. Druhou a zároveň i výše zmíněnou postavou je postava Turka, fašisty, vyznavače bílé rasy, jehož kapitoly pro mne byly neskutečně zajímavé, a to z prostého důvodu. Nikdy, nikdy jsem se s podobným typem člověka nesetkala a sledovat jeho myšlenkové pochody bylo naprosto úžasné a mrazivé zároveň. Třetí a poslední postavou je Kennedy, mladá právnička, které nedá obvinění Ruth spát a která se následně ujme i její obhajoby.

Na začátku nás bylo mnoho a všichni jsme byli odlišní. Mohli jste patřit k Árijským národům a nebýt skinhead, podle toho, jestli jste slyšeli na teologii křesťanské identity. Bílý supernárod byl akademičtější, publikoval různý studie; skinheadi byli násilnější, radši dávali lekce pěstmi. Bílí separatisté si kupovali půdo v Severní Dakotě a snažili se rozdělit zemi, aby mohli z oblasti, kterou si tvořili, vykopnout všechno nebílé. Neonacisti byli kříženci mezi Árijskými národy a Árijským bratrstvem ve vězení - pokud se Sílou souvisel nějaký násilnický pouliční gang, pak to byli oni. Byli tu Odinisté a Kreacionisté a vyznavači Světové církve Stvořitele. Ale navzdory teologii, která nás dělila do frakcí, jsme se jednoho dne v roce všichni sešli pohromadě, abychom oslavovali: 20. dubna, v den narození Adolfa Hitlera. (str. 284)

Všechny tři charaktery jsou naprosto odlišné a neskutečně dobře vykreslené. Téměř vám vyvstávají před očima. Jodi Picoultová je bezesporu skvělá spisovatelka, o které se nebojím prohlásit, že je mistryní slova. Velké maličkosti vás vtáhnou od samotného začátku, a to, že se kapitoly mezi jednotlivými postavami střídají, vám vadit určitě nebude. Příběh je neskutečně čtivý, ať už je z jakéhokoliv pohledu. Dokonce vám autorka několikrát ukáže stejnou situaci z různých úhlů, a přestože vlastně čtete "to samé", nikdy to není stejné. Postavy smýšlejí natolik rozdílně, nakolik to jen lze.

Autorka ve Velkých maličkostech poukazuje na otázku rasismu, ale nikoliv pouze toho očitého a na první pohled jasného, ale poukazuje na rasismus skrytý, který je v lidech hluboko zakořeněný. Sama nebudu a ani nehodlám tvrdit, že se každý člověk dopouští takového jednání, ale Jodi Picoultová ve své poznámce na konci románu odhaluje, co všechno předcházelo Velkým maličkostem, a že i přestože si člověk o sobě myslí, jak nikoho na základě rasy nesoudí a nedává příčiny ke vzniknutí nevýhodám pro lidi jiné barvy pleti, opak je tomu kolikrát pravdou. 

Spisovatelka román vystavěla na základě skutečného příběhu, v němž měla hlavní roli afroamerická ošetřovatelka, a byť měl její příběh jiný průběh, základ byl stejný. Diskriminace. Téma, na kterém se člověk pohybuje jako na tenkém ledu a kdy se obává cokoliv prohlásit. Téma, které je vážné, citlivé a jemuž kromě workshopu o sociální spravedlnosti, jehož se autorka zúčastnila, předcházely i výzkumy v podobě rozhovorů s barevnými ženami a dokonce i bývalými skinheady. Nakonec si výjimečně neodpustím přidat i třetí ukázku z knihy, a to právě z autorčiny poznámky, která je až mrazivě pravdivá.

Když jsem prováděla k této knize výzkum, ptala jsem se bělošských matek, jak často se baví se svými dětmi o rasismu. Některé říkaly, že občas, jiné připustily, že na to nepřijde řeč nikdy. A když jsem položila stejnou otázku černošským matkám, všechny do jedné odpověděly: Každý den. (str. 523)

Velké maličkosti si zasluhují mé obrovské doporučení a přečíst si je zkrátka musíte. A to nejen díky tomu, jak jsou čtivé, skvělé, mrazivé a pravdivé, ale hlavně kvůli tomu, aby vám o něco více otevřely oči anebo do nich vtiskly své poslání. Jsou jednou z nejlepších knih, které jsem za tento rok přečetla. A to mluví za vše. 

                                                      

Velké maličkosti

Autor: Jodi  Picoultová

Originální název: Small Great Things

Nakladatelství: Ikar (ČR)
Edice: Edice světový bestseller

Rok vydání: 2017, originál: 2016

Překlad: Alexandra Fraisová

Počet stran: 528

                                                      

Za recenzní výtisk děkuji Euromedia Group