Nakladatelství Odeon má mnoho svých stálých čtenářů. Aby také ne, když bylo založené již roku 1925. Během několika posledních let však jeho obliba výrazně roste a vlastně se není čemu divit. Vydané tituly obsahují poněkud komplexnější, a často také vážnější témata, která jsou na čtení náročnější a které čtenáři stále čím dál tím častěji vyhledávají. 

Jednou z posledních knih, které nakladatelství Odeon vydalo na konci roku 2020, byl román Tomasze Jedrowského, Plavec ve tmě. Ač by se na první pohled mohl zdát název románu nezajímavý, v zahraničí sklízí poměrně značný úspěch, a to samé platí i o reakci českých čtenářů, a proto byste jej neměli jen tak přehlédnout. 

Na zmiňovaný věhlas může mít vliv fakt, snad lépe řečeno zajímavost, že byl román přeložený nikoliv z polštiny, ale z angličtiny, kde nese název Swimming in the Dark. 

Tomasz Jedrowsky napsal výborný román o komunistickém Polsku protknutý LGBT+ tematikou. Pravděpodobně si dokážete představit, že v souvislosti se sexuální orientací se jedná o poměrně nelehký obsah, a to nejen kvůli zmiňovanému komunistickému režimu, ale také kvůli výrazně silným katolickým kořenům, které jsou i v současném Polsku velmi diskutovaným tématem právě v souvislosti s lidskými právy. 

Román vypráví příběh Ludwika a Janusze, kteří spolu stráví léto. Jak už název románu napovídá, léto je plné koupání v jezeře, a vedle toho také četby tehdy zakázaných knih. Ale protože je doba taková, jaká je, oba se musí rozhodnout, jak se svými životy na konci léta naloží. 

Plavec ve tmě je velmi silný a emotivní příběh, který by neměl minout nejen čtenáře Odeon knih. Ze skladby vět je znát, že autor román sepsal značně procítěně a že se soustředí na pocity hlavních hrdinů, mezi kterými panují odlišné politické názory. Zároveň je důležité poznamenat, že přestože je román poměrně útlý, minulý režim Tomasz Jedrowsky popsal v mnoha situacích poměrně detailně. 

Jak jsem zmínila výše, Plavce ve tmě by si měli přečíst nejen ti, kteří nedají dopustit na knihy z nakladatelství Odeon. Věřím, že u něj strávíte plnohodnotný jeden či dva večery, protože je velmi procítěný a čte se téměř sám. Zároveň nechci prozrazovat více, než je nutné, přeci jen má román pouhopouhých 216 stránek. Každopádně za mě opravdu velké doporučení.